HOME PAGE HOME PAGE
Pátek 23.10.2020
 
AREÁL SOLISKO
Dopravní přístupnost
Mapa areálu
Lyžařské trasy
Občerstvení
Lyžařská škola
SKI servis
Půjčovna lyží
Parkoviště
Fotogalerie
Ceník služeb
Napište nám
SJEZDOVKY A VLEKY
Sjezdovka 600 m
Sjezdovka 450 m
Sjezdovka 280 m
AKTUALITY A ZPRÁVY
Aktuality
Akce v regionu
HORNÍ BEČVA
Obec Horní Bečva
Historie obce
Symboly obce
Památky a architektura
Kultura a zábava
Přírodní zajímavosti
Turistické zajímavosti
Sport a relaxace
Ubytování a stravování
Obchod a služby
Vzdělávání
Zdravotnictví
Policie a hasiči
Pohotovostní služba

Cienciała Jerzy

Cienciała Jerzy

narozen: 1834, Mistřovice, okr. Karviná zemřel: 1913, Mistřovice

rolník, politik, účastník vlasteneckého hnutí, v letech 1861-1873 starosta obce Mistřovice, předseda Rolnické společnosti těšínského knížectví
Místa působení
Těšín, Mistřovice (dnes část města Český Těšín), Chotěbuz, Krakov, Víděň

Narozen v rolnické evangelické rodině. Otec byl starostou Mistřovic. Byl pokrokovým rolníkem, a proto nekladl synovi překážky na cestě za vzděláním. Jerzy Cienciała po obecné škole pokračoval ve studiu na nižším evangelickém gymnáziu v Těšíně. Získané vědomosti mu později umožnily polit. činnost a také vzorné vedení hospodářské usedlosti, kterou získal 1857. I přes svůj mladý věk si rychle dokázal získat autoritu mezi rolníky v Mistřovicích. Proto byl také 1861 zvolen starostou obce a tuto funkci zastával do r. 1873. Podílel se rovněž na přípravě reforem zemědělství na Těšínsku.

Když v r. 1868 vznikla Rolnická společnost Těšínského knížectví, stal se jejím místopředsedou a posléze předsedou. Tuto funkci zastával čtyřicet čtyři let do r. 1912. Za jeho předsednictví společnost zaktivizovala svou činnost a značně zvětšila počet členů. Zásluhy J. C. při zvyšování úrovně zemědělství oceňovali rovněž čeští hosp. představitelé. Krátce před smrtí, počátkem r. 1913, Česká ústřední rolnická společnnost jmenovala J. C. svým čestným členem. Současně aktivně vystupoval na podporu otevření zemědělských škol. S tímto cílem se zapojil do práce v kuratoriu Zemské zemědělské rady v Chotěbuzi a Zimní rolnické školy v Těšíně.

Pro svou politickou činnost se stával známějším nejen na těšínském Slezsku, ale také za jeho hranicemi. Do politiky vstoupil již poč. ústavního období v habsburské monarchii. V lednu 1861 byl spolu s Pawłem Stalmachem členem těšínské deputace k čelnému haličskému politikovi Franciszku Smolkovi. Deputace požadovala rovnoprávnost obyvatelstva polské národnosti na Těšínsku. Na přelomu 60. a 70. let se účastnil různých polit. setkání: v r. 1869 ve Svibici, 1871 v Ropici. Ve svých vystoupeních požadoval přestavbu monarchie na federativní stát a spolupráci slovanských národů. Mnohokrát zdůrazňoval význam pouta Těšínska s jinými pol. zeměmi. Proto při polit. manifestaci v Krakově v červnu 1870 za účasti 250 představitelů polské národnosti z Těšínska popsal tuto účast jako "cestu deklarování jednoty pol. území a cestu k pramenům národního cítění". 1871 byl zvolen v těšínském okrese poslancem do zemského sněmu.Tuto funkci zastával do1909 se šestiletou přestávkou 1884 až 1890. Antagonismus, který tehdy panoval mezi evangelickým a katolickým táborem, však znemožnil jeho volbu.

Vrcholem jeho politické kariéry bylo zvolení za poslance rak. Říšské rady 1873. Byl prvním polským poslancem z těšínského Slezska v ústředním vídeňském parlamentu. Po volbě do Říšské rady vstoupil do Polského kruhu. Haličští politikové nechtěli porušit své vztahy s liberální vládou, a proto nevyjádřili těšínskému poslanci žádnou podporu. Zdráhali se také podepsat pod jeho interpelace za národnostní rovnoprávnost. V této situaci J. C. musel hledat podporu u čes. poslanců z Moravy a u jihoslovanských poslanců. Při dalších volbách do Říšské rady 1879 část představitelů evangelického tábora ohlásila jeho kandidaturu. J.C. se rozhodl nekandidovat a doporučil svým voličům hlasovat pro představitele katolického tábora kněze Ignace Świeżyho. Ale velká část evangeliků se hlasování zdržela, ostatní podporovali něm. kandidáta Franze Obratschaje.

Tyto rozpory mezi oběma tábory znemožnily volbu Ignace Šwieżyho, a proto pol. obyvatelstvo nemělo v Říšské radě v letech 1879 až 1885 svého zástupce. Volební překážka vedla ke vzniku Politickolidové společnosti, která chtěla zapojit do své činnosti nejen evangelíky, ale také katolíky. J. C. se stal členem jejího vedení.

Podruhé se ucházel o poslanecký mandát do Říšské rady v r. 1897 v páté volební kurii, ale v konkurenci s čes. social. kandidátem Petrem Cingrem neuspěl. Jeho absence v Říšské radě neoslabila jeho autoritu v polské společnosti a byl až do konce života jejím čelným představitelem na těšínském Slezsku.

LOKALIZACE


Typ záznamu: Osobnost
AKTUALIZACE: Radka GAJDUŠKOVÁ (Beskydy-Valašsko, racr) org. 56, 18.05.2004 v 12:43 hodin
Copyright 1998-2020 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®