Berger Józef ThDr.

narozen: 1901, Orlová zemřel: 1962, Bratislava (pochován v Ropici)

evangelický duchovní, univerzitní profesor, mládežnický činitel, akvarelista - skici s tématikou koncentračního tábora, válečná tématika, přírodní motivy
Místa působení
Orlová, Těšín, Český Těšín


Narodil se v hornické rodině. Po ukončení obecné školy v Orlové navštěvoval ve svém rodišti polské gymnázium, které absolvoval v roce 1920. Rozhodl se pro teol. studia ve Varšavě a ve Vídni (1920-1924). Od 1926 působil jako vikář u seniora K. Kulisze v Těšíně. Po získání stipendia Varšavské univerzity doplnil studia v Basileji a Strasburgu (1926). Po návratu plnil náb. povinnosti v nově se tvořícím ev. sboru v Českém Těšíně. Svoji práci začal od výstavby nového kostela "Na Nivách", který byl dokončen a vysvěcen 1932. Vedle organizace nového sboru a výstavby kostela mnoho času věnoval práci s mládeží. Každoročně připravoval program činnosti Związku Polskiej Młodzieży Ewangelickiej. Byl aktivním členem turistické organizace Beskid Śląski. Od gymn. let působil v pol. skautingu, který se od konce 1. svět. války začal nazývat harcerstwo. Na gymnáziu byl členem harcerského oddílu - I Orłowskiej Drużyny Skautowej im. Tadeusza Rejtana. Jako student byl krátký čas i jejím vedoucím (1919). Pracoval v Orłowskim Hufcu, který sdružoval 6 oddílů - "drużyn". Tyto oddíly byly jedním ze základních pilířů Harcerstwa Polskiego w Czechosłowacji (HPC), které jako organizace bylo oficiálně registrováno v roce 1924, Józef Berger působil v jejím vedení a v letech 1927-1928 byl hlavním velitelem mužských oddílů. Za 2. svět. války byl spolu se svou ženou Katarzynou zatčen už koncem 1939, byl vezněn v těšínském vězení a po propuštění své ženy byl převezen do koncentračního tábora v Osvětimi, později do Dachau (do jara 1942). Po propuštění byl poslán do zbrojařských závodů v Kędzierzynie (Polsko). Po válce působil v Českém Těšíně (1945-1952). Kostel "Na Nivách" musel chránit před nároky českobratrské církve, která ho chtěla používat pro vlastní potřeby. Byl autorem nové círk. ústavy slezské církve ev. a.v. (1948). 1950 byl povolán na místo superintendenta této církve. 1952 musel z polit. a národnostních důvodů opustit Zaolzie a přestěhovat se do Bratislavy, kde mohl vědecky pracovat. Byl děkanem teolog. fakulty, přednášel etiku, dogmatiku, systematickou teologii a dějiny církve.
Józef Berger publikoval články z oboru teologie a historie už od 20. let v ev. tisku - Ewangelik, Młodzież Ewangelicka, Głos Młodzieży Ewangelickiej. Do časopisu Ogniwo psal články o harcerstwu. Byl spolured. měsíčníku pro mládež Na przełomie (1933-1936). Byl autorem samostatných publikací, z nichž nejvýznamnější je Księga o kościele Frycza Modrzewskiego (1931), na jejímž základě mu Akademia Teologii Chrześcijańskiej v Chybicach pod Warszawą (Polsko) udělila věd. titul doktora teologie. Po válce začal malovat obrazy s válečnou tématikou a s přírodními motivy. Vystavoval své obrazy v Katowicích (Polsko) 1947, Cieszynie 1948, 1949, Bratislavě 1958, posmrtně 1968.
Zemřel v Bratislavě, pohřeb se konal v Těšíně a Ropici, kde byl uložen do hrobu.